Bůh nás tak miluje, že nejen chce, abychom byli spaseni (skrze oběť Jeho jednorozeného Syna Ježíše Krista), ale abychom měli jistotu, že jsme spaseni. Všichni jsme zhřešili a byli daleko od Boha a Jeho Slávy. Není nikdo, kdo by byl bez hříchu. A Božím trestem za hřích je smrt. Ne fyzická smrt, ale duchovní, ve věčném odloučení od Něj (Boha), tam, kde budou navždy trpět ti, kteří byli proti Bohu, Luciferem (Satanem) počínaje a hříšníky odmítnuvšími Boží milost konče. Leč jako my milujeme své děti (a vnoučky), tak Bůh miluje děti Své, které sám stvořil a dal jim život. A to, že by Jeho děti měly trpět daleko od Něj ve věčných mukách, mu trhalo srdce. Ale protože Bůh nemůže popřít sám Sebe a Svá přikázání, musel někdo za naše hříchy přinést oběť. Oběti zvířat naše viny nesmyly, jen přikryly. My samy se obětovat nemůžeme, neboť jsme "díky" našim vinám nečistí a tudíž nehodní býti obětováni. Tak sám Bůh, v těle Svého jediného (jednorozeného) Syna, obětoval sám Sebe, neboť Syn B...